|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
|
Suezská krize: dopady na politiku Velké Británie a vývoj mezinárodních vztahů
Korbel, Tomáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Suezská krize: dopady na politiku Velké Británie a vývoj mezinárodních vztahů" se zaměřuje na ústřední momenty a především důsledky jedné z horkých krizí studené války z roku 1956. Stěžejním bodem této události byl izraelský útok na Egypt s podporou Velké Británie a Francie. Do konfrontace však ještě diplomaticky zasahovaly Spojené státy a Sovětský svaz, což bylo nakonec pro celou situaci rozhodující. V textu jsou nejprve rozebrány faktory, které vedly k propuknutí Suezské krize, dále její samotný průběh a posléze její následky. Cílem práce je identifikovat, kdo se stal hlavním vítězem a poraženým tohoto konfliktu. Dále jaké dopady vyvodila ze Suezské krize Velká Británie a jakým směrem se dále vyvíjeli vztahy mezi aktéry, kteří do konfliktu zasahovali.
|
|
|
Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky
Lusková, Kristína ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky" zkoumá, jakým způsobem české deníky informují o blízkovýchodním konfliktu prostřednictvím analýzy zpravodajství Mladé fronty Dnes a Práva o druhé libanonské válce (2006) a válce v Gaze (2008 - 2009). Teoretická část práce se zabývá rolí médií v době válek a zaměřuje se zejména na oblíbený ale poněkud roztříštěný koncept mediálního rámcování, který se stal východiskem pro provedenou analýzu zpravodajství zmiňovaných deníků. Výzkum čerpá z rozsáhlé literatury týkající se mediálního rámcování stejně jako ze zahraničních výzkumů o rámcování arabsko- izraelského konfliktu a kombinuje kvantitativní a kvalitativní analytické nástroje. Cílem kvantitativní části analýzy bylo získání doposud chybějících dat o rámcování konfliktu na Blízkém východě českými médii, která by byla potenciálně srovnatelná s obdobnými daty již dostupnými pro média zahraniční. Kvantitativní analýza se dále soustředila na užité zpravodajské zdroje a tematické ukotvení blízkovýchodního konfliktu. Účelem kvalitativní analýzy bylo získání hlubšího vhledu do problematiky a generování sady rámců specifických pro interpretaci konfliktu na Blízkém východě českými tištěnými médii.
|
|
|
Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky
Lusková, Kristína ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce "Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky" zkoumá, jakým způsobem české deníky informují o blízkovýchodním konfliktu prostřednictvím analýzy zpravodajství Mladé fronty Dnes a Práva o druhé libanonské válce (2006) a válce v Gaze (2008 - 2009). Teoretická část práce se zabývá rolí médií v době válek a zaměřuje se zejména na oblíbený ale poněkud roztříštěný koncept mediálního rámcování, který se stal východiskem pro provedenou analýzu zpravodajství zmiňovaných deníků. Výzkum čerpá z rozsáhlé literatury týkající se mediálního rámcování stejně jako ze zahraničních výzkumů o rámcování arabsko- izraelského konfliktu a kombinuje kvantitativní a kvalitativní analytické nástroje. Cílem kvantitativní části analýzy bylo získání doposud chybějících dat o rámcování konfliktu na Blízkém východě českými médii, která by byla potenciálně srovnatelná s obdobnými daty již dostupnými pro média zahraniční. Kvantitativní analýza se dále soustředila na užité zpravodajské zdroje a tematické ukotvení blízkovýchodního konfliktu. Účelem kvalitativní analýzy bylo získání hlubšího vhledu do problematiky a generování sady rámců specifických pro interpretaci konfliktu na Blízkém východě českými tištěnými médii.
|
|
|
Reasons for U.S. veto in the United Nations Security Council on behalf of Israel, 1972-1997
Hlaváčová, Lenka ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Halás, Matúš (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je na základe predložených rezolúcií určiť a definovať príčiny, ktoré vedú Spojené štáty americké k používaniu veta v Bezpečnostnej Rade OSN v prospech Izraela. Autor predstavuje rezolúcie vetované USA v otázke Izraela v období rokov 1972 - 1997. Analýza sa sústredí na štyri oblasti: kto predkladá rezolúcie, o čom rezolúcie pojdenávajú, aký jazyk v nich je použitý a aké je vyjadrenie amerického vyslanca pri OSN. Autor stanovuje, že predkladatelia rezolúcie nie sú relevantným faktorom, ktorý by ovlyvňoval americké rozhodovanie. Prikláňa sa k názoru, že jazyk rezolúcie a riešenie Arabsko-Izraelského konfliktu Bezpečnostnou radou sú s najväčšou pravdepodobnosťou príčinami pre americké veto, rovnako ako nevyrovnanosť rezolúcií (podľa amerického chápania). USA odmieta odsúdenie Izraela v rezolúciách BR OSN a snaží sa, aby Arabsko-Izraelský konflikt bol vyriešený stranami, ktoré sú jeho aktívnou súčasťou a nie tretím subjektom, ktorý stanoví jeho podmienky.
|
|
|
Jomkipurská válka a mediační role USA v tomto konfliktu
Kopečná, Pavlína ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je analýza 5. arabsko-izraelského konfliktu, známého pod názvem Jomkipurská válka a také mediační role USA v něm. Konflikt byl takto pojmenován díky svátku Jom kipur, neboť právě v den jeho oslav byl zahájen překvapivý arabský útok vůči Izraeli. Z teoretického hlediska se práce zabývá vysvětlením pojmů mediace a války jako nástroje řešení konfliktů. Z tohoto teoretického základu následně vychází již zmíněná analýza Jomkipurské války i mediační role USA, a zda tuto roli Spojené státy přijaly kvůli uvalení ropného embarga Organizací zemí vyvážejících ropu v roce 1973 vůči nim i dalším přátelům Izraele. Výsledné zjištění bude uvedeno v závěru práce.
|
|
|
Činnost Evropské unie v Palestině
CHLUMOVÁ, Lucie
Jádrem této práce je činnost Evropské unie na palestinském území, které je ovšem nutno zpočátku vymezit jak historicky tak i v politicko-geografické sféře. Dále pro pochopení všech souvislostí je potřeba politiku vůči Palestině zasadit do teoretického rámce zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a i dalších souvisejících politik. Největší prostor je věnován přítomnosti a činnosti Evropské unie v Palestině a jejich následné analýze. Zpočátku jsou zmíněny historické souvislosti této aktivity pro porovnání s nynějšími formami od humanitární, přes hospodářskou a obchodní spolupráci, až po jednotlivé postoje představitelů Evropské unie a jejích členů k vyhlášení samostatnosti. Je ovšem nutno tuto činnost zobecnit v kontextu společné bezpečnostní a zahraniční politiky Evropské unie. Cílem práce je analýza tohoto angažování a zhodnocení jeho výsledků.
|
host ::
RSS.